Textace dopisu:

 

MPSV ČR

Komise pro spravedlivé důchody

K rukám předsedkyně

prof. Ing. Danuše Nerudová, Ph.D

Rektorka Mendelovy univerzity v Brně

 

 

 

V Praze, 19. května 2019

 

 

Věc: Snížení důchodového věku u profese „výkonný letec“

 

 

 

 

Vážená paní předsedkyně,

z prvních zveřejněných materiálů ze zasedání Komise pro spravedlivé důchody uveřejněných na stránkách MPSV je patrné, že jedním z projednávaných bodů jsou i návrhy na vytvoření podmínek pro možnost dřívějšího odchodu do důchodu zaměstnanců vykonávajících po dlouhou dobu namáhavé a rizikové práce (dále jen náročné profese). Dle vyhodnocení vstupního dotazníku na jednání Vaší komise dne 22. 3. 2019 považuje většina respondentů za spravedlivé, aby lidé pracující v náročných profesích mohli odejít do důchodu dříve. Naše profesní organizace CZALPA, zastupující zájmy dopravních pilotů ČR, považuje snížení věkové hranice pro odchod do řádného starobního důchodu u této profese za nezbytné.

 

Do konce roku 1992 byla zaměstnání pro účely sociálního zabezpečení zařazena do tří pracovních kategorií, z nichž se zaměstnáním zařazeným v první pracovní kategorii byla spojena možnost sníženého důchodového věku. Do této první pracovní kategorie byla vždy zařazena profese letových posádek a vznikal jim tak nárok na starobní důchod bez krácení jeho výše, jestliže dosáhli věku alespoň 55 let, zaměstnání trvalo nejméně 25 let, z toho v profesi nejméně 20 roků. Změna společenských poměrů byla důvodem opuštění institutu preferovaných pracovních kategorií s tím, že v tržní ekonomice bude podstata problému těchto náročných profesí řešena v souladu se zákonnými předpisy na ochranu zdraví při práci. V právním systému ČR nyní existuje pouze kategorizace prací stanovující míru rizika vykonávané práce, avšak problematiku snížení důchodového věku u naší profese neřeší.

 

Pilotní povolání je bezpochyby náročná a vysoce exponovaná profese, vyžadující značnou úroveň odborné a zejména psychofyziologické připravenosti. V současné době letecké společnosti z ekonomických důvodů vytěžují piloty na maximum a posádky tak létají na hranici psychických a fyzických možností. Jedná se zejména o nepravidelný pracovní režim a soustavné změny režimu práce a odpočinku, dlouhé doby ve službě a minimální nebo zkrácené doby odpočinku, časté noční lety vedoucí k nedostatku nezbytného spánku v noci, nutnost rychlé adaptace na změny pracovního prostředí, změny klimatu a časových pásem. V důsledku těchto nepříznivých pracovních podmínek dochází k nepřetržitému narušování biologických rytmů, což vede k vyčerpanosti, únavě a má negativní dopad na zdraví. Současné studie těchto vlivů označují narušování biologických rytmů za jednu z příčin řady závažných chorob. K dalším rizikovým faktorům mající vliv na zdraví pilotů je nezbytné připočíst vysokou psychickou zátěž, ionizující záření, změny tlaku, hluk a mikroklima pracovního prostředí. Tato enormní zátěž není v současné době zákonem nijak kompenzována, např. prodloužením řádné dovolené, přiznáním dodatkové dovolené apod.

 

Výše uvedené jednoznačně svědčí pro stanovení spodní věkové hranice pro možný odchod do starobního důchodu bez krácení jeho výše, neboť horní věková hranice je již dána mezinárodními předpisy. Za optimální považujeme variantu odpovídající dřívější úpravě, kdy pilotům vznikl nárok na důchod, po splnění podmínek, o 5 let dříve. Tato preference byla a měla by být i nadále částečným odškodněním za mnohaleté přetěžování organizmu, které má podíl na jeho rychlejším opotřebení. Nelze přehlížet ani skutečnost, že individuální zhoršení kognitivních schopností a smyslových funkcí v důsledku stárnutí má u této profese i souvislost s bezpečnostními riziky pro další osoby, tj. v krajním případě i možnost obecného ohrožení v důsledku selhání lidského faktoru s fatálními následky.

 

Vážená paní předsedkyně, považujte, prosím, tento materiál za příspěvek k diskusi o spravedlivých důchodech.

 

CZALPA, České sdružení dopravních pilotů

Zastoupena: Capt. Ladislavem Kostolným

Sídlo: Jana Kašpara 1069/1, 160 08, Praha 6

Spojení: +420 602 214 614, czalpa.csa@csa.cz

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

Na vědomí: Dipl. – Pol. Jana Maláčová, MSc., ministryně práce a sociálních věcí ČR

Ing. Radka Maxová, členka komise pro spravedlivé důchody za ANO 2011

Mgr. Roman Sklenák, člen komise pro spravedlivé důchody za ČSSD

Ing. Jiří Dolejš, člen komise pro spravedlivé důchody za KSČM

Ing. Markéta Pekarová Adamová, členka komise pro spravedlivé důchody za TOP 09

MUDr. Miloslav Janulík, poslanec parlamentu ČR za ANO 2011